Je spasení možné jedině skrze víru, anebo skrze víru plus skutky?
Toto je možná nejdůležitější otázka celé křesťanské teologie. Tato otázka způsobila reformaci – rozdělení na protestantskou a katolickou část církve. Tato otázka je klíčová pro rozdíl mezi biblickým křesťanstvím a většinou „křesťanských“ kultů. Je spasení možné jedině skrze víru, anebo skrze víru plus skutky? Jsem spasen jenom skrze víru v Ježíše Krista, anebo musím věřit a dělat jisté věci?
Tuto otázku ještě ztěžují některé pasáže z Bible, které je možné jen těžce dát do souladu. Srovnejte Římanům 3:28, 5,1 a Galatským 3:24 s Jakubem 2:24. Někteří vidí rozdíl mezi Pavlem (spasení jedině skrze víru) a Jakubem (spasení vírou se skutky). Ve skutečnosti si tito dva vůbec neprotiřečí. Jediným bodem nesouhlasu, který někteří lidé vidí, je vztah víry a skutků. Pavel dogmaticky říká, že ospravedlnění je jedině skrze víru (Efezským 2:8-9), zatímco Jakub zdánlivě říká, že ospravedlnění se děje vírou společně se skutky. Tento zdánlivý problém můžeme vyřešit prozkoumáním, o čem vlastně Jakub píše. Jakub vyvrací názor, že člověk může mít víru bez konání dobrých skutků (Jakub 2:20-26). Jakub neříká, že ospravedlněni jsme skrze víru a skutky, ale že člověk, který byl skutečně ospravedlněn skrze víru, bude ve svém životě dělat dobré skutky. Tvrdí-li někdo, že je věřící, a nečiní dobré skutky ve svém životě – pravděpodobně nemá pravou víru v Krista (Jakub 2:14; 20:26).
Pavel říká totéž ve svých listech. Dobré ovoce, které by věřící měli v životě přinášet, je jmenováno v Galatským 5:22-23. Hned poté, jak je nám řečeno, že spaseni nejsme ze skutků ale z víry (Efezským 2:8-9), Pavel nás informuje, že jsme byli stvořeni, abychom konali dobro (Efezským 2:10). Pavel očekává od změněného člověka totéž, co Jakub. „Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové.“ (2. Korintským 5:17) Jakub s Pavlem si neprotiřečí ve svém učení o spáse. Přistupují k témuž problému z jiné perspektivy. Pavel jednoduše zdůrazňuje, že ospravedlnění je jedině skrze víru, zatímco Jakub klade důraz na fakt, že víra v Krista má za důsledek dobré skutky.